Naučná stezka lišky Bystroušky

Pochod po stopách lišky Bystroušky

pořádaný u příležitosti výročí 100 let od prvního vydání knihy Liška Bystrouška

22.srpna 2020

Trasy

Po stopách lišky Bystroušky (8 km, pěší, kola, kočárky) 
  - Veselí, Střítež, Veselí

Lesem křížem krážem (12 km, pěší, kola, kočárky) 
  - Veselí, okruh kolem Stříteže, Veselí

Trasa pro lišky pohodáře (18 km, pěší, kola) 
  - Loštice, Žádlovice, Zavadilka, Střítež, Veselí, Pavlov, Loštice

Trasa pro zvídavé lišky (22 km, pěší) 
  - Loštice, Žádlovice, Zavadilka, Střítež, Veselí, Obersko, Rodlen, Loštice

Trasa pro zdatné lišky (23 km, kola) 
  - Loštice, Žádlovice, Zavadilka, Střítež, Veselí, Bouzov-Doly, Loštice

 

Pochod využívá vyznačené trasy Naučné stezky lišky Bystroušky. Zastavení na trasách představují informační panely naučné stezky. Na každém panelu je umístěn QR kód pro přihlášení do mobilní aplikace, v níž můžete soutěžit o lahodný dort z Kavárny Galerie U lišky Bystroušky.

Do webové aplikace se také můžete přihlásit na www.stezkaliskybystrousky.cz

Účastnické listy a odměny pro děti
budou k dispozici ve stánku KČT na Stříteži. bude zde také možnost zakoupení výroční knihy Liška Bystrouška Sto let od zrodu legendy, turistických známek, turistických nálepek  a dalších upomínkových předmětů.

Občerstvení
bude zajištěno na hřiště ve Veselí a u myslivny na Stříteži (zde si mohou děti opékat připravené špekáčky).
Na trase budou také otevřeny vesnické hospůdky a obchody.

 

 

 

Liška Bystrouška po krátkém životě v zajetí na střítežské myslivně dala přednost svobodnému životu v lese. Občas však využívala toho, že se zbavila ostychu z člověka a do myslivny se vracela na loupežné výpravy. Její příběhy zvěčnil ve svých kresbách akademický malíř Stanislav Lolek (1873 – 1936).

Stanislav Lolek se narodil v Paloníně nedaleko Loštic. V srpnu roku 1889 nastoupil do Veselí u Mohelnice na předškolní lesnickou praxi. Zde jej učil revírník Gustav Kořínek základům myslivosti a vyprávěl mu veselé příhody o nezbedné lišce. Vyprávění inspirovalo Lolka k vytvoření souboru kreseb, které se později staly podkladem spisovateli Rudolfu Těsnohlídkovi pro literární zpracování. Příhody o lišce Bystroušce zapůsobily na hudebního skladatele Leoše Janáčka tak, že zkomponoval operu s názvem Příhody lišky Bystroušky, která měla v roce 1924 premiéru v Brně. Následovala úspěšné premiéry v Praze, Berlíně a dalších městech. Tak vznikla naše v zahraničí nejslavnější opera, která se dodnes těší světovému ohlasu. Pro rok 2011 byla nastudována ve více než dvaceti světových scénách včetně Vídeňské státní opery, Cambridge Philharmonic Society a Toronto Symphony Orchestra.

V souvislosti s výstavou o Stanislavu Lolkovi a jeho lišce, prezentované v roce 2006  v mohelnickém muzeu a uvedené předním českým historikem umění PhDr. Františkem Dvořákem, vznikla Naučná stezku lišky Bystroušky, kterou připravilMikroregion Mohelnicko ve spolupráci s Olomouckým krajem, Klubem českých turistů a sdružením Respekt a tolerance.