Naučná stezka lišky Bystroušky

Liška Bystrouška po krátkém životě v zajetí na střítežské myslivně dala přednost svobodnému životu v lese. Občas však využívala toho, že se zbavila ostychu z člověka a do myslivny se vracela na loupežné výpravy. Její příběhy zvěčnil ve svých kresbách akademický malíř Stanislav Lolek (1873 – 1936).

Stanislav Lolek se narodil v Paloníně nedaleko Loštic. V srpnu roku 1889 nastoupil do Veselí u Mohelnice na předškolní lesnickou praxi. Zde jej učil revírník Gustav Kořínek základům myslivosti a vyprávěl mu veselé příhody o nezbedné lišce. Vyprávění inspirovalo Lolka k vytvoření souboru kreseb, které se později staly podkladem spisovateli Rudolfu Těsnohlídkovi pro literární zpracování. Příhody o lišce Bystroušce zapůsobily na hudebního skladatele Leoše Janáčka tak, že zkomponoval operu s názvem Příhody lišky Bystroušky, která měla v roce 1924 premiéru v Brně. Následovala úspěšné premiéry v Praze, Berlíně a dalších městech. Tak vznikla naše v zahraničí nejslavnější opera, která se dodnes těší světovému ohlasu. Pro rok 2011 byla nastudována ve více než dvaceti světových scénách včetně Vídeňské státní opery, Cambridge Philharmonic Society a Toronto Symphony Orchestra.

V souvislosti s výstavou o Stanislavu Lolkovi a jeho lišce, prezentované v roce 2006  v mohelnickém muzeu a uvedené předním českým historikem umění PhDr. Františkem Dvořákem, vznikla Naučná stezku lišky Bystroušky, kterou připravilMikroregion Mohelnicko ve spolupráci s Olomouckým krajem, Klubem českých turistů a sdružením Respekt a tolerance.