Naučná stezka lišky Bystroušky
Pochod po stopách lišky Bystroušky
pořádaný u příležitosti výročí 100 let od prvního vydání knihy Liška Bystrouška
22.srpna 2020
Trasy
Po stopách lišky Bystroušky (8 km, pěší, kola, kočárky)
- Veselí, Střítež, Veselí
Lesem křížem krážem (12 km, pěší, kola, kočárky)
- Veselí, okruh kolem Stříteže, Veselí
Trasa pro lišky pohodáře (18 km, pěší, kola)
- Loštice, Žádlovice, Zavadilka, Střítež, Veselí, Pavlov, Loštice
Trasa pro zvídavé lišky (22 km, pěší)
- Loštice, Žádlovice, Zavadilka, Střítež, Veselí, Obersko, Rodlen, Loštice
Trasa pro zdatné lišky (23 km, kola)
- Loštice, Žádlovice, Zavadilka, Střítež, Veselí, Bouzov-Doly, Loštice
Start pochodu je od 8 hodin libovolně z Loštic od synagogy nebo z hřiště ve Veselí.
Pochod využívá vyznačené trasy Naučné stezky lišky Bystroušky. Zastavení na trasách představují informační panely naučné stezky. Na každém panelu je umístěn QR kód pro přihlášení do mobilní aplikace, v níž můžete soutěžit o lahodný dort z Kavárny Galerie U lišky Bystroušky.
Do webové aplikace se také můžete přihlásit na www.stezkaliskybystrousky.cz
Účastnické listy a odměny pro děti
budou k dispozici ve stánku KČT na Stříteži. Bude zde také možnost zakoupení výroční knihy Liška Bystrouška Sto let od zrodu legendy, turistických známek, turistických nálepek a dalších upomínkových předmětů.
Občerstvení
bude zajištěno na hřišti ve Veselí a u myslivny na Stříteži (zde si mohou děti opékat připravené špekáčky, klacky budou k dispozici).
Na trase budou také otevřeny vesnické hospůdky a obchody.
Liška Bystrouška po krátkém životě v zajetí na střítežské myslivně dala přednost svobodnému životu v lese. Občas však využívala toho, že se zbavila ostychu z člověka a do myslivny se vracela na loupežné výpravy. Její příběhy zvěčnil ve svých kresbách akademický malíř Stanislav Lolek (1873 – 1936).
Stanislav Lolek se narodil v Paloníně nedaleko Loštic. V srpnu roku 1889 nastoupil do Veselí u Mohelnice na předškolní lesnickou praxi. Zde jej učil revírník Gustav Kořínek základům myslivosti a vyprávěl mu veselé příhody o nezbedné lišce. Vyprávění inspirovalo Lolka k vytvoření souboru kreseb, které se později staly podkladem spisovateli Rudolfu Těsnohlídkovi pro literární zpracování. Příhody o lišce Bystroušce zapůsobily na hudebního skladatele Leoše Janáčka tak, že zkomponoval operu s názvem Příhody lišky Bystroušky, která měla v roce 1924 premiéru v Brně. Následovaly úspěšné premiéry v Praze, Berlíně a dalších městech. Tak vznikla naše v zahraničí nejslavnější opera, která se dodnes těší světovému ohlasu. Pro rok 2011 byla nastudována ve více než dvaceti světových scénách včetně Vídeňské státní opery, Cambridge Philharmonic Society a Toronto Symphony Orchestra.
V souvislosti s výstavou o Stanislavu Lolkovi a jeho lišce, prezentované v roce 2006 v mohelnickém muzeu a uvedené předním českým historikem umění PhDr. Františkem Dvořákem, vznikla Naučná stezka lišky Bystroušky, kterou připravil Mikroregion Mohelnicko ve spolupráci s Olomouckým krajem, Klubem českých turistů a sdružením Respekt a tolerance.
